Novinka

Jablečné ozdoby

Odměřování malého množství
Těstoviny
Méně obvyklá zelenina
Příprava želatiny:
Jak na moučníky
Sýry a víno
Ředkvičky
Čokoládové ozdoby
Z historie Čokolády
Jak se krájejí sýry
Mangold
Z nabídky sýrů
Není Niva jako niva
Bageta
Špenát
Brambrory - víme si rady?
Jak uchovávat sýry?
Jak dělíme sýry?





nahoru

            Jablečné ozdoby


Jablko rozpůlíme (přeřízneme přes stopku).
Ve středu půlky začneme malým a ostrým nožem dělat jednotlivé zářezy (šířka a počet záleží především na velikosti jablka).
Vyřezanou část vyjmeme (lépe se nám odhadují další zářezy). Děláme zářezy po stranách.
Jednotlivé zářezy roztáhneme na opačné strany. Jednodušší varianta s jednou sérií zářezů.
Druhá varianta, kdy přeřízneme zářezy v polovině a rozevřeme je z opačné strany.

Tuto ozdobu po zhotovení pokapeme citronovou šťávou, protože by nám zářezy začaly brzy hnědnout. Při použití např. na moučnících můžeme polít čirou želatinou. Další varianty: lze vytvořit z každého pevného plodu ovoce nebo zeleniny. Zdobíme dezerty, moučníky, ovocné saláty, ale i chlebíčky nebo zeleninové saláty.



nahoru

            Odměřování malého množství


Polévková lžíce
  (zarovnaná)
Kávová lžička
  (zarovnaná)
Tekutina (voda)12 ml3 ml
Prášek do pečiva10 g3 g
Hladká mouka10 g3 g
Kukuřičný škrob9 g2 g
Cukr moučka10 g3 g
Cukr krupice15 g5 g
Sůl20 g7 g
Ovesné vločky8 g3 g
Kakao6 g2 g
Mletá káva5 g2 g
Mleté mandle5 g2 g
Mleté ořechy5 g2 g
Mletá skořice6 g2 g
Med18 g6 g
Olej12 g4 g
Smetana ke šlehání12 g5 g
(30 % tuk)  
Objem:                 
1000 ml = 1 l
 750 ml = 3/4 l
 500 ml = 1/2 l
 375 ml = 3/8 l
 250 ml = 1/4 l
 100 ml = 1 dl
   10 ml = 1 cl

Hmotnost:                
1000 g = 1 kg
 750 g = 3/4 kg
 500 g = 1/2 kg
 375 g = 3/8 kg
 250 g = 1/4 kg
 125 g = 1/8 kg




nahoru

            Těstoviny




      V Evropě se objevily těstoviny už ve středověku, a to právě v Itálii, kam je prý přivezl Marco Polo ze svých cest po Číně. Tvoří tradiční součást italského jídelníčku. Skoro v žádné italské domácnosti neuplyne den, aby nebyl na stole talíř kouřících těstovin. V české kuchyni je většinou prvním chodem polévka, v Itálii je to talíř těstovin. Na trhu existuje nepřeberné množství druhů různých tvarů a velikostí, ale k nedělnímu obědu si obvykle většina hospodyněk připravuje tzv. "pastu" sama. Těstoviny tvoří téměř vždycky samostatný pokrm, málokdy se podávají jako příloha.

Základní příprava těstovin

špagety 300 g hladké mouky, trochu mouky na posypání válu, 3 vejce, špetka soli, asi 1 dl vlažné vody

Mouku nasypeme na vál a promícháme se špetkou soli. Solíme málo, jinak by těsto špatně schlo. Do mouky uděláme důlek, do něhož pomalu vléváme vejce rozšlehaná s vodou. Přičemž nožem těsto zpracováváme. Pak hněteme důkladně rukama, až vypracujeme hladké těsto.

Vaření:

Těstoviny vaříme ve velkém množství mírně osolené vody. Na každých 100 g dáváme 1 l vody. Jakmile se voda v hrnci začne vařit, plamen snížíme, vhodíme těstoviny, plamen zvýšíme, protože těstoviny musí rychle přijít do varu, pak plamen opět snížíme a za občasného promíchání ode dna je dovaříme. Doba varu bude záležet na tloušťce těsta. Důležité je, aby se těstoviny nerozvařily. Rozvařené těstoviny jsou největším nešvarem našich restaurací. Těstoviny zásadně připravujeme těsně před konzumací a nikoli do zásoby.
      Vaříme je, jak říkají Italové, al dente", čili "na skus" (nerozvařte, nepřevařte, dovařte jen tak, aby těstovina nebyla při skousnutí nepříjemně tuhá). Při vaření je proto občas ochutnáváme. Než uvařené těstoviny stáhneme z ohně, zalijeme je asi 2 dl studené vody, abychom zastavili naráz příkon tepla a při scezení se nám nudle neslepily. Abychom měli jistotu, že se nám těstoviny neslepí, stačí přidat do vody 1 lžíci oleje. Uvařené je scedíme, necháme okapat a ihned smícháme s připravenou omáčkou. Vodu z uvařených těstovin nevyléváme, můžeme ji využít do omáček, polévek a podobně.



Tagliatelle (širší nudle)

            Příprava želatiny

Prášková:
      Příslušnou dávku želatiny rozmícháme ve stanoveném množství tekutiny a necháme asi 15 minut bobtnat. Za stálého míchání ji na mírném teple rozpustíme nebo nalijeme do horké tekutiny, kde se mícháním rozpustí. Vařit se však nesmí, dostala by klihovitou příchuť.

Zrnitá:
      Připravíme stejně - želatinu namočíme do tekutiny na delší dobu, nejlépe přes noc.

Plátková:
      Plátky želatiny rozstříháme na úzké proužky a zalijeme trochou vlažné vody. Necháme ji chvíli stát, pak ji vymačkáme, přidáme několik lžic vody a na malém plaménku ji necháme rozpustit. Opět nevaříme.



nahoru

            Jak na moučníky

- Moučníky s krémovými náplněmi nebo se šlehačkou dobře nakrájíme nožem namáčeným v horké vodě, který rychle otřeme.

- Moučníky cukrujeme až před podáváním, jinak by zvlhly.

- Sváření cukru "na nit": Cukr rozpustíme v malém množství vody, pak jej zahříváme na malém plamínku, až je hustý a kapka vložená mezi prsty se táhne jako nit.

- Chceme-li ušlehat z bílků pevný sníh, všechny nádoby musí být nemastné, bílky dobře odděleny od žloutků a vychlazeny.

- Šlehání v horké vodní lázni: Do velkého kastrolu nalijeme horkou vodu, postavíme do ní nádobu s krémem apod., který chceme šlehat, a zahříváme podle předpisu při stálém šlehání. Voda v nádobě nemá vřít.

- Mouku vždy prosíváme, jednak abychom ji zbavili eventuálně přítomného hmyzu, jednak se provzdušní.

- Loňské ořechy budou lepší, když je namočíme na několik dní do studené osolené vody.

- Jádra vlašských ořechů snadno vyloupeme za skořápek, zalijeme-li ořechy v nádobě vařící vodou a necháme stát pod pokličkou asi 30 minut. Pak se snadno vyloupou.

- Potřebujeme-li k přípravě moučníku piškotové drobečky nebo nastrouhané piškoty, rozdrtíme je snadno válečkem na těsto. Můžeme je vložit do mikrotenového sáčku a pak je drtit.

- Rozinky vždy přebereme - odstraníme stopičky, pak je propláchneme studenou nebo vařící vodou a necháme odkapat. Případně namočíme přes noc do rumu.

- Příprava karamelu: Krupicový cukr rozložíme v nízké vrstvě na pánvičku a zahříváme za stálého míchání, až se cukr roztaví a zkaramelizuje do příslušného stupně. Zalijeme jej vodou a za stálého míchání rozvaříme.

- Pudinkové krémy do nádivek můžeme připravit i ze směsí pro přípravu bez vaření. Dávka mléka nebo jiné tekutiny zůstává, ostatní suroviny a technologický postup dodržíme podle návodu na obalu.



nahoru

            Sýry a víno

      Sýry skvěle doplňuje víno. Nejčastěji je to bohaté červené víno k sýrům s výraznou chutí (sýry s vnitřní plísní) a lehké pro sýry jemnější. To je tradiční způsob výběru vína k sýru. Znalci zastávají názor, že k jemným sýrům se velice dobře hodí suché nebo polosuché rosé a k sýrům s výraznější chutí sladší bílá vína a polosuché rosé. Šumivá vína a šampaňské lze podávat k sýrům jemným i výrazným.

      Víno, které je k sýru podáváno, musí být rovněž vybíráno s ohledem na nápoje a pokrmy, které byly podávány v předcházejících chodech . Pokud je v průběhu jídla podáváno červené víno, nelze již k sýrům servírovat víno bílé - jedinou výjimku představuje Sauternes. Aroma vína i sýra musejí být vyvážená. Cukry obsažené ve víně umožňují zjemnit silnou, výraznou chuť sýrů. Proto se také často sýry podávají se sladkým ovocem, jako jsou například hrozny.



nahoru

            Ředkvičky


      Ředkvička je oblíbená zelenina, která se snadno pěstuje. Čerstvou ji mžeme mít brzy na jaře, v pozdním létě a a na podzim. V zahradnictví se často používá jako předkultura a následná kultura jiných druhů zeleniny. Ředkvičky se nehodí ke skladování, musí se jíst čerstvé. Vynikající jsou jako přísady do pomazánek nebo do salátů.

      Je to zelenina poměrně mladá, její předek vznikl pravděpodobně z ředkve až v 16. Století ve Walesu a na severním pobřeží Evropy. Bulvičky měly tehdy černý povrch. Dnes existují jednobarevné - bílé, červené, šarlatové, fialové, dokonce žluté - i dvoubarevné - naše známé červenobílé. I tvar mívají rozmanitý: kulovitý, oválný, válcový či kuželový. Dnes je sice k dostání zelenina z dovozu po celý rok, její nutriční hodnota ale přepravou a postupy při pěstování utrpí. Proto je ředkvička i nadále cenná především proto, že se objevuje jako jedna z prvních zelenin po dlouhém zimním období. Jinak se ale v pařeništích a fóliovnících mohou ředkvičky pěstovat prakticky po celý rok (s výjimkou prosince a ledna), takže poměrně snadno dostojíme podmínce, že je vhodné je konzumovat jen čerstvé.

      Bulvičky obsahují draslík, vápník, síru a další minerály, dále vitaminy C, B, karoten, kyselinu nikotinovou a aktivní antibakteriální látky. Ředkvičky také podporují chuť k jídlu, působí močopudně a žlučopudně. Mimoto příznivě ovlivňují dýchací systém a stimulují krevní oběh. Ředkvičky jsou zkrátka všestranně užitečné a navíc náramně chutné. A nejen na jaře.



další strana




      Těsto rozdělme na 2 části a na pomoučeném vále je vyválíme na placky asi 2 mm silné. Placky nakrájíme na úzké dlouhé nudle, přikryjeme je čistou utěrkou a hodinu necháme odpočinout. Podle potřeby je nakrájíme ještě dále buď na krátké, nebo delší nudle.Vaříme je podle uvedeného receptu.

Lasagne

Lasagne


      Lasagne jsou vlastně těstovinové obdélníčky, které tak jako cannelloni mají v Itálii značnou tradici. Těsto na lasagne připravíme stejným způsobem jako na nudle, jen s tím rozdílem, že vykrajujeme obdélníčky asi 5x 7 cm široké a vaříme pak stejně jako nudle ve velkém množství mírně slané vody doměkka. Po uvaření je scedíme a necháme okapat. Poté lasagne vrstvíme s různými náplněmi podle daného receptu.


Cannelonni:

      Těsto připravíme obdobně jako na nudle či lasagne, tentokrát však vykrajujeme obdélníčky asi 10 x 7 cm široké. Vaříme je pak opět ve velkém množství mírně slané vody doměkka, scedíme a necháme okapat. Tyto těstoviny se plní směsí a srolují jako palačinky.

Ravioli:

      Ravioli jsou sice trochu náročnější na čas, ale proč si občas nedat tu práci a nepřekvapit nějakým netradičním jídlem? Připravíme je ze stejného množství surovin jako ostatní těstoviny. Těsto vyválíme na dva stejně velké pláty. Ve vzdálenosti asi 5 cm od okraje rozdělíme na jedno vyválené těsto náplň, mezi náplní potřeme rozšlehaným vejcem, přiklopíme druhým plátem těsta a na potřených místech těsta k sobě důkladně přitiskneme, aby se nám ravioli během vaření neotevřely. Rádýlkem pak vykrajujeme čtverečky, které vhodíme do vařící mírně osolené vody a jakmile vyplavou na povrch, vyjmeme je děrovanou naběračkou a upravujeme podle předpisů.

Tortellini:

Tortellini

      Podobně jako ravioli i tento druh těstovin je poněkud pracný na přípravu. Pokud nemáme čas, můžeme je zakoupit tak jako jiné druhy těstovin v obchodě, pokud se však chceme pochlubit svým kuchařským uměním, pak si jistě najdeme chvilku pustit se do díla. Těsto připravíme podle základního předpisu. Vyválíme z něho na pomoučeném válu tenkou placku a necháme 20 minut schnout. Pomocí sklenice, jejíž okraje vždy nejdříve smočíme ve vodě, vykrajujeme kolečka a do jejich středu klademe masovou či jinou směs. Těsto přehneme na půlku, okraje stiskneme k sobě, těsto otočíme ještě kolem prstu a jeho okraje znovu stiskneme k sobě. Vznikne nám tvar kloboučku, jakoby "tyroláčku". Torotellini vaříme v mírně osolené vodě asi 20 minut a podáváme buď s některou z omáček, nebo je dáváme do polévky.

Barevné těstoviny:

      Při přípravě vpracujeme do základního těsta 2-3 lžíce kečupu nebo rajčatového protlaku (červené), čerstvé natě - petržel, pažitka, kerblík, event. Špenátový protlak (zelené těstoviny).



nahoru

            Méně obvyklá zelenina




Okra

Okra

Vzhledem připomíná malé špičaté ochmýřené okurčičky, chutí pak vzdáleně lilek. Okra je tropická a subtropická zelenina, lusky ibišku jedlého. Nesmí chybět v kreolské a středně východní kuchyni, odkud se rozšířila i do Itálie a dále do Evropy. Při tepelné úpravě (dušení) pouští pikantní rosolovitou šťávu, která poslouží k zahuštění masových a zeleninových pokrmů.

Mladé fazolové lusky



Mladé fazolové lusky

V zimě jsou vítaným zpestřením jídelníčku. Za syrova nepoživatelné, konzumujeme je pouze tepelně upravené. Uvařené v páře (al dente - jako špagety) jsou nutričně nejcennější, zachovají si nejvíce vitaminů. Podáváme je jako zeleninovou přílohu nebo samostatně, například na způsob chřestu: pokropené máslem s osmaženou strouhankou či sýrem, případně s holandskou omáčkou.

Artyčok

Artyčok

V našich zeměpisných šířkách se běžně nepěstuje. Dovážená (syrová nebo konzervovaná) lahůdková zelenina zdobí u nás spíše sváteční tabuli, nejčastěji jako předkrm. Povaří se ve slané vodě a jednotlivé lístky se pak odlupují a namáčejí v pikantních studených omáčkách. Nejchutnější je střed - srdíčko. Artyčok mimo jiné obsahuje polysacharid inulin, kterému vděčí za nasládlou chuť a detoxikační a močopudné účinky. Očišťuje organismu - i proto bývá součástí redukčních diet. Sto gramů artyčoku obsahuje 350 mg draslíku, 90 mg fosforu, 50 mg vápníku a 1 mg železa.

Fenykl



Fenykl

Hlízy (bulvy) fenyklu se mohou vařit, dusit, plnit a zapékat, v syrovém stavu doplní každý listový salát. Při čištění odstraníme spodní a vrchní část. Syrový fenykl skladujeme v chladničce a krájíme je až krátce před použitím, jinak tmavne. Chutná výborně s plátky hrušek a opečenými kousky vlašských ořechů, přelité dresinkem z gorgonzoly a červeného octa. Proužky syrového fenyklu se také mohou namáčet do kašičky z panenského olivového oleje a soli nebo chroupat se studenými omáčkami.

Řapíkatý (naťový) celer



Řapíkatý (naťový) celer

V 16. století byl vyšlechtěn v Itálii. Některé druhy se musí přihrnovat zeminou, aby byly řapíky bělejší a získaly jemnější chuť. Nejčastěji se konzumují za syrova. Řapíky se očistí jako u rebarbory (stáhnou se vlákna) a krájejí do míchaných salátů nebo namáčejí do studených omáček. V Itálii se jako chuťovka k vínu namáčejí kousky natě do kašiček z olivového oleje a mořské soli.

Čekanka radicchio rosso

Čekanka radicchio rosso

Na rozdíl od žlutavých puků je tento tmavě červený druh čekanky hlávkovitě kulatý. Pochází ze severní Itálie. Díky ostřejší, nepatrně nahořklé chuti je syrová čekanka oblíbená zejména v míchaných salátech. Skladujeme ji v chladničce - zabalenou ve fólii. Červené lupeny s bílým žebrováním efektně ozdobí talíř s minutkami nebo těstovinami a díky jejich miskovitému tvaru leze na nich podávat drůbeží, masové nebo rybí saláty a koktejly. Energetická hodnota 100 g radicchia je 92 kJ. Obsahuje vápník, jinak nutričně nijak nevyniká.

Italský květák



Italský květák

Bráška běžného bílého květáku - má jemnější chuť. V kuchyni s ním zacházíme podobně. Upravuje se za tepla, ale velmi chutný je i syrový, rozebraný na růžičky a pojídaný samostatně nebo jako součást zeleninových mís a salátů s různými dresinky.



nahoru